Jak se bydlí v Portugalsku jsme se zeptali Mariany, která se s rodiči přestěhovala do severní části země, když jí byly pouhé tři roky. V domě svých rodičů v Amarante žije dodnes. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v Portugalsku po absolvování vysoké školy (obor biochemie) práci nenašla. Vydělávala si tedy jako au pair v Dánsku, Holandsku nebo Velké Británii. Několikrát navštívila i Českou republiku, takže ve svém vyprávění dokázala vystihnout, v čem se bydlení u nás a v Portugalsku nejvíc liší.
Hlavní rozdíly vidím v podlahách a ve vodě
Jistě se najde celá řada odlišností mezi českými a portugalskými domy. Já ale nejsem žádný architekt a nemám pozorovací talent na takové věci. Je do očí bijící, že starší portugalské domy jsou úplně jinak zdobené než ty české, mají na stěnách pestré dlaždičky, mozaiky a další orientální, arabské prvky. Jinak jsou si pode mě vesměs podobné. V České republice mě ale překvapilo, že skoro každý má doma koberec. U nás jsou podlahy dřevěné nebo cihlové. Máme tu teplo, takže koberce asi tolik nepotřebujeme. A další věc je voda v domácnostech. Zatímco v České republice je čistá, ale občas zapáchá kvůli starému potrubí, u nás se její kvalita odvíjí od počtu obyvatel. V Amarante žije už celkem hodně lidí, přes padesát tisíc, takže voda v některých částech města obsahuje bělidlo a radon.
V létě větrák, v zimě přímotop
Nejspíš byste očekávali, že ve slunci zalitém státu na samém jihu Evropy je klimatizace tak samozřejmým vybavením bytu, jako stůl a židle. Ve skutečnosti je spíš známkou luxusu. Pokud si například pronajmete byt, jedna z prvních věcí, které si pořídíte pro přežití letních měsíců, bude co nejúčinnější větrák. A kdo by očekával, že v zimě jednoduše zapne centrální topení, stráví nejspíš několik rozpačitých chvil marným hledáním. Vytápění totiž vůbec nepatří mezi položky běžné portugalské architektury. Ačkoliv teploty i v zimě zřídka klesají pod nulu, místní vlhký vzduch vyniká výjimečnou schopností prolézt každou skulinou oblečení. Proto i při sledování filmu v té nejvyšší kvalitě v zimě téměř vždy slyšíme hučení – od elektrického přímotopu.
Urbanizace naopak
Dávno pryč jsou časy, kdy se lidé z vesnic houfně stěhovali do velkých měst. V současnosti je trend opačný. Zejména centra velkých měst jsou čím dál intenzivněji zasvěcována turistům z celého světa. Ve chvíli, kdy majitelé stárnoucích městských domů začnou čelit nutné rekonstrukci, volí spíše strategii vystěhování nájemníků. Typicky pak následuje přetvoření obytných prostor na prostory obchodní, většinou se zaměřením na turismus. Sehnat bydlení v centru se proto stává čím dál větším oříškem. Naopak se však rozmáhá trend osidlování venkova. Existují dokonce státem dotované projekty zaměřené na obnovu života v opuštěných oblastech. Pokud máte dost kuráže, můžete se stát farmářem-budovatelem na svém vlastním, velmi výhodně zakoupeném a jen mírně vyprahlém pozemku. A pokud nejste vyloženě samorost, zato však člověk dobrodružného ducha s otevřenou myslí a nadšením do ekologického životního stylu, směřujte na jih Portugalska. Ten se totiž v poslední době jen hemží rostoucími komunitami novousedlíků, které vítají nově příchozí ze všech koutů světa, mají-li chuť do plodné spolupráce.
Trocha počítání
Minimální mzda v Portugalsku je v současnosti 557 eur a zhruba 40 % z téhle částky padne na nájem v průměrném bytě. Ten se totiž pohybuje okolo 200 eur za měsíc. Větší město znamená dražší bydlení, současně ale také lepší vyhlídky na vyšší než minimální mzdu. Překvapivě. Ještě nedávno si mohl vzít hypotéku snad každý, kdo se rozhodl stavět. Ovšem po tom, co se zemí prohnala ekonomická krize, už si stavbu vlastního domu mohou dovolit jen ti nejbohatší.
Realitní realita – co si ohlídat při shánění pronájmu?
Než začnete hledat konkrétní bydlení a přistoupíte k podpisu nájemní smlouvy, budete si muset dojít na místní radnici pro své osobní fiskální číslo. Pokud jste občanem EU, postačí vám k jeho získání průkaz totožnosti. Pak už se můžete coby registrovaný plátce daní stát i veselým plátcem nájemného.
Pokud se rozhodnete hledat podnájem prostřednictvím realitních kanceláří, kromě obrázků domů a bytů uvidíte popisek s čísly a velkým T (T0, T1, T2 …). To je něco na způsob našeho velkého K, jenže místo kuchyní a koupelen se v inzerátech zaměřují na oddělené ložnice. Popisek T0 označuje garsonku, kde najdete prakticky všechno v jediné místnosti. T2 už pro změnu znamená přinejmenším dvě oddělené ložnice a obyčejně ještě obývací pokoj navíc. Pokud je v bytě ještě jedna nebo více malých místností, většinou bez okna a s prostorem pro maximálně jednu postel, bude v inzerátu jejich počet uveden za pluskem. Například T1+1 je tedy byt s ložnicí a jednou malou ložničkou navíc. Kuchyně je běžně samostatnou místností všude kromě garsonek typu T0, kde můžete očekávat jen kuchyňku s vařičem, mikrovlnkou a pokud máte štěstí, také s malým „dřezíkem“. Pokud se inzerát realitky týká nikoliv bytu, ale samostatného domu, písmeno T je nahrazeno písmenem V. A s těmi číslíčky už je to zase stejná písnička.
Než zajásáte nad tím, jak je cena pronájmu nízká, rozhodně se zeptejte, jestli zahrnuje i spotřebu energie. Ceny energií jsou totiž v Portugalsku výrazně vyšší než v Česku. A radši se ujistěte, že součástí vybavení bytu je zmiňovaný elektrický přímotop.
Jak se bydlí v Portugalsku: vyhledavač versus obyvatel
O bydlení v Portugalsku toho na internetu mnoho nenajdete. Většina autorů se zaměřuje spíš na životní styl a náturu Portugalců. Zřejmě všechny okouzlí natolik, že se pak na nějaké odlišnosti v ubytování vůbec nezaměřují…
- Při vstupu do domu si Portugalci nezouvají boty. – Jsou mezi námi i lenoši, ale většinou se zouváme. Většinu roku běžně chodíme doma na boso, takže čistota podlahy se rychle projeví na našich chodidlech.
- Portugalská společnost je tolerantní a multikulturní. – S tím naprosto souhlasím. Znám hodně lidí z různých zemí, kteří se sem přestěhovali a s domorodci nemají žádné problém. Pokud tedy sami nemají zálibu ve vyvolávání konfliktů, samozřejmě.
- Když jdou Portugalci „na drink“, vrací se domů až za světla. – Pravda, to je pro nás běžná věc. Nejde ale o to, že bychom pili tak moc. Prostě jen pijeme pomaleji než ostatní. Běžně si se sklenkou v ruce vychutnáme východ slunce a pak si zajdeme pro čerstvé pečivo do první otevřené pekárny.
- Portugalci mají na všechno dost času. Určitě ano, a obzvlášť na úřadech. Výjimka nastává snad jen když sedneme za volant.
- Když se Portugalce zeptáte na Českou republiku, nebude tápat. – To platí jen o těch z nás, kdo žijí fotbalem. První, co nejspíš uslyšíte, bude: „Karel Poborský! Benfica Lisabon!“
